Poslankyně za Brno, Naděžda Kramářová
(* 30. září 62) – 33 let
Brno je přirozeným centrem Drakovy říše, kde se nachází jeho palác a většina administrativy. Metropole tak může směle konkurovat Paříži, Berlínu a snad i Londýnu a Moskvě. Poslanec za Brno je i proto často vnímán jako první z poslanců a je tak předsedou Sněmu. Naděžda původně není z Drakových zemí. Její manžel, učenec a ekonom Karel Kramář se s ní seznámil na poznávací cestě do Ruska. Kvůli Karlovi opustila Naděžda svého prvního muže i množství dětí a přesunula se do Brna – a dle zlých jazyků bývalého partnera obrala téměř o vše. Pro většinu lidí to ale není nijak podstatné: Naděžda je pro ně představitelkou specifického druhu nacionalismu: panslovanismu. Svým programem založeným mimo jiné na jasném důrazu na větší propojení s ruským živlem i odsouvání Maďarů a Němců na méně význačná místa v monarchii dokázala už ve svých prvních volbách těsně zvítězit a stát se poslankyní. Její vzestup k moci ale tíží jak velmi nedořešená osobní minulost, tak problémy, které začíná mít s konzervativnějšími a méně národnostně vypjatými kolegy v monarchii.
Cool faktor: vrcholná politika, fanatismus, nacionální spory, dýka a plášť, komplikovaná romantika
Poslanec za Prahu – Tomáš Masaryk
(* 7. března 50) – 45 let
Praha je od příchodu Draka jednoznačně v pozici “toho druhého” města. Z úřadů zde sídlí pouze nejvyšší soud, šlechta zde nedrží příliš paláců a město je výrazně menší a méně bohaté než Brno. V jednom si ale drží stále prvenství a relevanci – sídlí zde Drahomířina Univerzita, která má ze vzdělávacích ústavů Drakových zemí nejvyšší prestiž a konkurovat jí dokážou jen vídeňské ústavy. Odpovídá tomu i počet studentů z celé Evropy, kteří si ji často vybírají jako šanci potkat pestrý profesorský sbor a staré studentské tradice. Praha je tak sice výrazně menší než Brno, ale téměř ho dohání pestrostí svých obyvatel a kulturním ruchem.
I na pražské poměry je ale Tomáš Masaryk překvapivou volbou. Kandidoval s programem, který sám označuje jako “realistický”, byť nese nejvíce znaků širších liberálních proudů. Koneckonců právě neochota se jasně spojit s jinými liberály a trvání na detailech ho nijak nevyčleňovalo. Měl ale ohromné štěstí: těsně se dostal jako třetí kandidát do druhého kola za tradičním lídrem konzervativních Čechů Riegerem a stoupající hvězdou radikálnějších českých nacionalistů Tyršem, zakladatelem Sokola. Dlouhotrvající spory těchto pánů ale vyvrcholily duelem, který šokoval Prahu i většinu říše: a který nepřežil ani jeden z nich. Masaryk se tak stal poslancem poněkud kontumačně. Výsledek ale nikdo nenapadl – a Prahu tak zastupuje muž, který má za sebou dobrodružství v Konkordii (ze kterého si odvezl řadu jizev), dlouhou cestu po koloniích Krakena v Karibiku (po které napsal zdrcující kritiku) a řadu menších akademických sporů. Zainteresovanou veřejnost ale nejvíce zasáhl jeho článek “Židovský živel: Emancipace jako říšský zájem”, ve kterém argumentuje, proč by měl Drak laskavě zvážit komplexní změny ediktů týkajících se Židů a jejich široké začlenění do společnosti. Jednoznačně skandální.
Cool faktor: vrcholná politika, radikalita, dobrodruh, dopady starých cest a osobní řešení problémů
Poslankyně za Zlín – Anna Baťová
(* 19. května 72) – 23 let
Zlín byl na město povýšen teprve roku 94. Není divu – ještě před rokem 90 šlo jen o menší sídlo s populací sotva kolem tří tisíc obyvatel na panství šlechtického rodu Seilernů. Potom sem ale po neúspěchu v blízkém Uherském Hradišti přišla rodina Baťů pod vedením nejstarší sestry Anny. Začali realizovat svůj smělý plán zcela novátorsky organizované výroby bot a speciální ochrany nohou všeho druhu. Firma se uchytila velmi rychle a záhy získala pozornost Drakových nejbližších poradců a následně i mohutné státní zakázky na obuv a kožené doplňky pro války na Balkáně, policejní sbory do nově obsazené Bosny a Hercegoviny a tak dále. V létě 94 Baťové přebudovali město na dokonalý Botostroj, kde každý jeden zaměstnanec má jak široká práva, tak náročné povinnosti. Platy vedení jsou pak počítány úměrně vůči platům nejníže postavených zaměstnanců a i sami Baťové na své měsíční výplatní pásce nenaleznou víc než pětinásobek platu pomocného dělníka.
Tento model do Zlína přilákal celou řadu expertů z celého světa a Zlín se tak stal jedním ze světových center zpracování kůže a jednoznačně největší továrnou na boty vůbec. Město prudce vyrostlo na více než dvacetinásobek obyvatel a po celou tu dobu v jeho čele nezpochybnitelně stála Anna Baťová. Žena, která posledních mnoho let prakticky neopustila Botostroj, byla zvolena poslankyní zcela jednomyslně jako jediný kandidát. Její první veřejná vystoupení jsou napjatě očekávána a tisk o “tajemné paní Anně” s oblibou přináší zasvěcené články a výpovědi zaměstnanců i jejích mladších bratrů. Jistá je jen její expertiza v chemii i zpracování kůže. Sama stále osobně dozírá na rozsáhlé výzkumné oddělení firmy, do které proudí stále podivnější balíčky i živá zvířata z celého světa.
Cool faktor: divná věda a výzkum, experimenty, sociální hnutí, okultno
Poslanec za Písek, Matěj Kopecký
(* 17. srpna 67) – 28 let
Jižní Čechy jsou jedním z nejpoklidnějších a nejbohatších regionů říše. Nemůžou se sice chlubit příliš velkými centry a města Budějovice a Krumlov jsou pod přímou správou pánů ze Schwarzenberku, ale úroda je zde vždy dobrá, továrny jsou rozeseté rovnoměrně po celém kraji a díky rozsáhlým lesům se zde rozvinulo nejen do široka nejmodernější lesnictví, tak i kultovní život. Město Písek pod sebe sdružilo několik dalších měst a obcí a tomuto svazu se povedlo najít jak dlouhodobý smír se Schwarzenberky, tak i otevřeně využít hospodářské slabosti a technologické zaostalosti Rožmitálců. V posledních letech ale přišly i do jižních Čech krvavé spory. Šarvátky o měnivec, problémy v posvátných a lidem uzavřených lesích, rychlé střídání vedoucích Radagastova Institutu i politické intriky pražské a vídeňské univerzity o to, kdo bude vést pobočky své školy v Písku.
Písečtí si v této situaci zvolili za svého poslance muže, který snad skutečně bude tahat za ty správné nitky – koneckonců, má to i v popisu své práce. Kopecký je totiž loutkář a loutkovodič, herec, režisér i scénárista, který se dokázal prosadit a od nejponíženějšího ježdění s károu po venkově se vyšvihl až k popularitě po celé monarchii. Jeho umění má ovšem meze: do velkých divadelních síní je mu vstup zatím zapovězen. A není to jen zvolenou formou: na jevišti sice často předvádí jen dětské pohádky, ale kdo je viděl, nešetří superlativy o nevídaných hloubkách citů a opravdovosti. Kritici naopak mluví o rutinní šmíře. Jisté je to, že Matěj svět loutek, kterému propadl už jeho děda, nehodlá jen tak opustit. Umění ho zavedlo do všech koutů světa – ať už sbíral náměty, nebo se svými loutkami bavil publikum. Ještě se ukáže, jestli Matěj umí tahat za politické nitky stejně dovedně jako za ty na marionetách. Přislíbil ale také velmi unikátní uměleckou produkci, prý nějakou pohádku o králi. Tak snad to nedopadne jak v Hamletovi, hahaha!
(Matěj bude skutečně manipulovat s loutkami, byť nemusí být nijak profesionální)
Cool faktor: kouzlo divadla a loutek, mystično, veliké vystoupení, relativně pohodlná politická pozice
Poslankyně za Litoměřice, Božena Němcová
(* 2. května 20) – 75 let
Litoměřice byly vždy správním centrem a klíčovou zemědělskou oblastí – a po Slavném návratu se tato jejich úloha jen rozvinula. Zdejší pole a sady nabízejí pestrou paletu plodin z Evropy i exotičtějších míst. Právě zde přišla na svět řada pokrokových zemědělských metod: například použití vzdělaného hmyzu bojujícího proti parazitům či zvyšování výživnosti úrody pomocí symbiotických plísní. Horší je to tu s průmyslem, který zde nikdy nenašel dostatečný prostor a tradici, ale to litoměřickým nijak nevadí.
Božena Němcová, zvolená jako zástupce města před pouhými týdny, je pro Litoměřice zvláštní volbou, ale její důvod kandidovat narychlo právě zde je celkem jednoduchý: nikde jinde zrovna neprobíhaly volby a ona podle spekulací zjevně potřebovala NĚKDE kandidovat. Není zcela jisté, co stárnoucí literátka a čerstvá vdova litoměřickým slíbila. Možná zaujala odkazy na svou literární činnost, možná vyprávěním o tom, kterak lidové příběhy i v nejdivočejších částech říšského venkova sbírala opásaná šavlí a pistolí. Možná nabídla něco úplně jiného. Ve volbách ale uspěla a získala tak imunitu, která okamžitě přerušila počínající vyšetřování vraždy jejího manžela. V této kauze byla Němcová jednou z hlavních podezřelých, byť svou vinu kategoricky odmítla. Případ proto vyvolal i pozdvižení mezi šlechtou – Němcové manžel byl levobočkem Černínů a měl i požehnané množství prastaré krve.
Cool faktor: netradiční literatura, vražda, dobrodružství
Poslanec za Rabštejn nad Střelou, Karel Hynek Mácha nejml.
(* 16. listopadu 67) – 28 let
Rabštejn je mezi městy kuriozitou. Městská práva získal už v roce 1337 a od té doby je různě nabýval a ztrácel. Možná šlo jen o velkolepý experiment, možná z pouhého rozmaru a možná omylem mu byla tato práva potvrzena i Drakem, takže Rabštejn stále zůstává jedním z měst, které si může volit poslance. Část šlechty se pokusila již několikrát toto privilegium zrušit a obzvláště rodu Černínů je celá záležitost trnem v oku, ale v otázce Rabštejna drží poslanci měst pevně při sobě a i leckterý šlechtic rád Černíny naštve. Městečko je oblíbeným cílem výletníků, obzvláště slavné jsou ruiny starého kláštera a okolní hrady, zachovala se zde i tradice dlouhých zimních pochodů kolem města. Všech padesát řádných obyvatel si život zde velmi pochvaluje a jedná se o pravděpodobně nejvíce hýčkanou skupinu voličů v celé říši.
Posledním člověkem, kterého vyvolili za poslance, byl Karel Hynek Mácha nejmladší, vnuk a syn slavných básníků a sám už nejzářivější zástupce nastupující generace mladých poetů. Je to až komické, že literárním kritikům stačí jen opsat hodnocení svých předchůdců, protože superlativy jako “naprosto přesně se trefil do naší doby” sbírají Máchové stejně ledabyle, jako věnečky svých četných obdivovatelek. Dobrá kritika ale nedělá nutně dobré prodeje. Máchova básnická produkce nezvládá zcela financovat jeho soukromý život a bouřlivák Karel Hynek je i přes slušný původ značící malou příměs Prastaré krve často předmětem sbírek či přímo terčem humoru ve společenské rubrice.
Poslanecké místo v Rabštejně tak získal možná z lítosti: žádný plat z něj neplyne, ale při zasedáních sněmu je občerstvení zdarma a básník má nárok na dva fraky po dobu výkonu mandátu. Tak je také vnímán i jinde – noviny krátce po jeho zvolení otiskly na jedné straně blahopřání a na druhé straně karikaturu, ve které Mácha v potrhaném kabátě smutně odchází od soudu s ošatkou hlasovacích lístků a duchapřítomná úřednice za ním volá, že těmito papírky alimenty nezaplatí… To vše ale rozervanou duši netrápí tolik, že se blíží jeho devětadvacáté narozeniny, den, kdy v navlas stejném věku skonal jeho děd a poté i otec. Čeká nejmladší výhonek rodu stejný osud? A nedožene ho náhodou jeho lehkovážnost?
Cool faktor: básně, tajemství Rabštejna, veliký milovník, následky bezstarostnosti
Poslankyně za Hradec Králové, Marie Erbenová
(* 27. října 70) – 25 let
Hradec je královské město s příslušně početnou populací, rozvinutým průmyslem a tak dále a tak dále – v tom ale nikterak nevyčnívá nad ostatními městy. Hradec ovšem vysoce ční jako vojenská pevnost, která dohlíží na celý komplex větších i menších opevnění namířených proti případnému vpádu ze strany Ocelového Císařství. Dodnes jsou všechny funkční a udržované v pohotovosti – byť hlavně jako rozsáhlé cvičiště pro celé Země Draka.
Mladá Marie přichází právě z tohoto prostředí. Od odkazu svého otce, sběratele příběhů a historika Karla Jaromíra, se důsledně odtrhla už dávno. Přestala odpovídat na zvídavé dotazy, kdy bude pokračovat v jeho stopách a místo toho si zvolila cestu vojenské akademie. Další zprávy o ní přicházejí jen zprostředkovaně a velmi útržkovitě, většina vyplynula na světlo až během její volební kampaně. Nedostalo se jí žádného zvláštního zacházení, naopak. Zpočátku ji čekala spíše šikana, ale ona dřela dál, etablovala se i jako zápasnice (s přehledem vyhrála několik okresních soutěží) a prošla i žárem války na Balkáně. Není úplně jasné, proč se vrátila do Hradce a proč se rozhodla kandidovat ve volbách, čímž si obratem vysloužila suspendaci v armádě. Říká se, že po něčem pátrá – po něčem, co se týká jejího otce a jeho nečekané smrti.
Cool faktor: otcův odkaz, literární poklady, hledání pravdy, tvrdé rvačky na pěsti
Poslanec za Reichenberg, Emil Kolben
(* 1. listopadu 62) – 33 let
Nedávná historie Reichenbergu je obzvláště pohnutá. Město bylo dlouho největším centrem na panství Clam Gallasů, ale zachovalo si vlastní práva a samostatnost. Jeho pokročilý chemický průmysl a další fabriky přinášely dostatečnou prosperitu, sídlil zde i velmi respektovaný Institut přírodní filozofie, v němž působili odborníci z celé Evropy. Před zhruba čtvrt stoletím v jeho čele stanul enfant terrible albionské vědy, doktor Jekyll. Co přesně se na institutu dělo, je dnes bohužel poněkud nejisté, protože vše překryly nešťastné další události. Na jaře roku 85 zachvátil institut požár a zároveň se krajem začala rychle šířit strašlivá nemoc, která hubila stejně nemilosrdně Prastaré i obyčejné lidi a to způsobem obzvláště bolestivým. Jejich těla byla obsypána rychle bujícími nádory, z nichž po prasknutí vytékal páchnoucí hnis. Naštěstí vládní aparát zasáhl velmi rychle a Reichenberg i jeho okolí uvrhl do kompletní karantény. Jakýmsi zázrakem řádění nemoci přežili děti a mladiství, kterým jsou u hranic oblasti ponechávány potravinové dávky. Dovnitř a ven ale nikdo nesmí. Jen do jedné vsi patřící k městu nemoc nedošla. V Mimoni tak vzniklo jakési překladiště materiálu putujícího do karantény – a před několika lety tam přišel i Emil Kolben se svými fabrikami a smělým plánem.
Nejen, že si nechal právně potvrdit, že občané Mimoně mají stále volební právo a obratem se nechal zvolit poslancem. Jeho plány vedou mnohem dál. Rozjel těsně kolem hranice několik továrních provozů a chystá se prý proniknout i za hranice karantény. Současně s mladými obyvateli karantény čile obchoduje. Experimentuje i s tvorbou různých ochranných oděvů, které prý hodlá dodávat i oddílům Totenkorps působícím v ruinách Polska. Testovat je bude přímo v Reichenbergu. Jeho zájmy už mnohokrát přitáhly pozornost Adeptů, ale zatím ho příliš dobře chrání jeho poslanecká imunita.
Cool faktor: divná věda, temná minulost, diskutabilní morálka, výzkum vs. obchod