Krakenova říše Hispanica

Španělsko původně daroval Král králů prastarému jménem Cizinec, prvnímu, který po dlouhé době zavítal na Zemi z jiných světů dalekého vesmíru. Jenže lidská přirozenost (a neutuchající aktivity katolických teroristů) Cizince znechutily a on odešel, čímž způsobil všem Prastarým velikou chandru a Král králů se dokonce na několik let zcela odmlčel. O španělské dědictví pak bylo svedeno několik válek, až je nakonec Král králů přidělil Krakenovi, Prastarému z upadající a chudé Skandinávie. Krakenova říše teď spojuje Skandinávii, Španělsko a kolonie v Jižní Americe a Karibiku. Kraken se svým nejbližším dvorem se mezi nimi neustále přemisťuje, žádná z nich však výrazně nevzkvétá.

Pierre Denys de Montfort’s Poulpe Colossal, 1810

V prvních desetiletích své vlády se Kraken pokoušel nejrůznějšími způsoby získat respekt svých španělských poddaných, a to silou a vydíráním a skrze těch několik šlechticů, které dokázal do Španělska a do kolonií dostat. Kraken má schopnost najít a potopit téměř jakoukoli loď, není-li zrovna zaneprázdněn jinde či něčím jiným. Ani on však nemůže být všude a s přibývajícími jizvami přestávají být jeho záměry zcela zřejmé. Naštěstí má kolem sebe celou suitu šlechticů, kteří mu pomáhají a vedou ho přes úskalí politiky a každodenního života.

Speciální postavení mají v Krakenově říši kolonie. Kraken stále oficiálně drží prakticky celou osídlenou Jižní Ameriku a Karibik. Jen silného Mexika se vzdal ve prospěch Drakova mladšího bratra, čímž udělal své šlechtě velikou radost. Krakenova delegace má tedy pozici vážených hostů a je také v jejím zájmu, aby na nového Draka udělala dobrý dojem. Roztříštěnost a čistá rozlehlost Krakenovi říše však dělá z vyjednávání takřka tanec mezi vejci, při kterém každý krok vedle může znamenat velkou ztrátu.


Dcera oceánu Skugg’krak-sukrianta

(* ???) – ???

Sukrianta zvaná Dcera oceánu je jediný úspěšný výsledek Krakenova pokusu zkřížit se s lidmi. Většina jeho potomků je totiž nesmírně žravá, dosahuje obrovských velikostí a vrozená kombinace agrese a tuposti je vede k rychlému vzájemnému vraždění už od nejmladších let. Kraken je tak rozmisťuje po světě v obrovských rozestupech a většího stáří se jich zatím dožilo jen deset. A pouze jeden z nich je schopný se pohybovat v lidské společnosti – Sukrianta.

Dcera oceánu je obdařena výjimečnou prohnaností, ne ale nutně také inteligencí. Právě ona je správkyní bohatých karibských panství a na ní záleží, jak se bude situace na západní polokouli vyvíjet. Její hlavní cíle jsou veskrze sobecké: mít ze všeho za každou cenu prospěch, získat klidné loviště a pracovat si na svých vlastních agendách. Sukrianta cíleně pozastavuje svůj růst v monstrum: mrzačí se a odřezává si části těla, aby byla stále ve střehu a připravená se bránit. Nechce se stát ani kořistí svého otce, ani obětí kohokoli jiného. A teprve se ukáže, co vše je ochotna pro udržení své podoby učinit.

Na umírání přijíždí Sukrianta zastoupit svého otce, který z pochopitelných důvodů nemůže vyjít tak daleko na souš a lázně samotné by ho navíc jen těžko pojaly. Ona sama má ale výjimečně dobrodružnou povahu a množství fascinujících hostů a doprovodných ceremonií v ní vzbudilo zájem. Jakmile se vyřídí nutná diplomacie, bude mít Sukrianta čas i na své vlastní záliby – od hledání zvláštních exemplářů po mnohem specifičtější zájmy.

3
1
2
1
3
3

Cool faktor: karibská voodoo čarodějnice, potomek Krakena, vysoká politika, temná posedlost


Simon III. Bolívar

(* 27. července 71) – 24 let

Zatímco jeho děd udatně bojoval proti teroristům v Jižní Americe a mohl se za odměnu spářit s Prastarou krví, jeho otec se pod vlivem měnících se podmínek (a coby předmět dohody) vrátil do Evropy, kde se stal vlivným generálem a po čase i španělským regentem, nejvyšším správcem Krakenových držav na Pyrenejském poloostrově. Nejmladší ze slavného rodu, Simon III., se nikdy neměl stát otcovým nástupcem, ale osud tomu chtěl jinak. Není to tak dávno, co Evropou otřásl skandál: Simon II. Bolívar byl zavražděn za dosud nevyjasněných okolností během návštěvy Prahy. Než se zvládla hispánská šlechta přeskupit a dohodnout, koho zvolí na uvolněné místo, horkokrevný Simon III. se sám prohlásil regentem. Vyrazil zachránit čest rodiny, pomstít prolitou krev a samozřejmě i všemi způsoby upevnit svou moc.

Bohužel, jeho naivita může způsobit pád lecčeho – a hlavně jeho samého. Ať už Simon III. rozkope současné ekvilibrium úmyslně či omylem, musí počítat s tím, že tak může na sebe přitáhnout nežádoucí pozornost či dokonce probudit Krakenův hněv. Ale Simon je odhodlaný: zabili jeho otce, teď bude zabíjet on.

2
2
3
1
1
1

Cool faktor: horkokrevný voják, romantický hrdina, pátrání a pomsta


Alfred Nobel

(* 21. října 33) – 62 let

Přestože je Alfred Nobel známý vědec a filantrop, který vydělává velké peníze z patentů svých vynálezů, dostalo se mu výsady zúčastnit se pohřbu Draka z jiných důvodů. Prokázal totiž, že člověk může v očích Prastaré šlechty přestat být pouhým člověkem. Jak se to stalo?

Být bohatý a slavný mu bylo málo. Rozhodl se jít dál a odhalit skutečné tajemství Prastaré krve. Nejprve se o to pokusil vědecky, ale po letech neúspěchů zjistil, že syntéza, minimálně zatím, není se současnými poznatky možná. Změnil metody. Ze svých nadací a sirotčinců vybíral obzvláště zbídačené hybridy a lidské siroty a začal je metodicky testovat. Při snaze zjistit, jak objekt jednoduše replikovat, došel až na hranu vlastní příčetnosti. Toužil po jediném: ne Prastarou krev obdržet, ale vzít si ji. Pro skandinávskou šlechtu, která se stále skrytě klonila k nordickým bohům, byl spíše kuriózní figurou, než skutečný partner k jednání.

Před rokem došlo v jeho snahách k průlomu. Vyzval jednoho z děsů fjordů na souboj drápy a noži. Kdekdo si myslel, že snad přišel o rozum. Jiní zas tvrdili, že má určitě v rukávu nějaký nový trik. Pravdu měli nejspíš všichni, protože Alfred Nobel se rozhodl použít v boji svůj vlastní vynález: dynamit. Podminoval rituální kruh určený pro souboje a ve vhodnou chvíli nálože odpálil. Snad jen prozřetelnost rozhodla, že Alfred obrovský výbuch přežil. Na znamení svého vítězství si oblékl běsovu kůži jako trofej. Někteří šlechtici sice jeho triumf označovali za sporný, kvůli použití dynamitu, ale většině imponovala Nobelova ochota pro vítězství riskovat i vlastní život. A tak jej začali brát jako sobě rovného. Od té doby Nobel propadá čím dál tím většímu šílenství. Jeho břitký racionální intelekt se v něm sváří se zvířecími pudy a nově nabytým pocitem předurčenosti.

Alfred má poslední cíl: aby ho Prastaří uznali jako jejich vlastní druh, aby jej přijali mezi sebe, mezi bohy. Jenže Kraken je příliš divoký a nepředvídatelný, aby před něj Nobel předstoupil a poklonil se mu. I proto se vydal na Drakovo Umírání, aby se mohl pokusit zapůsobit na samotného Draka i další důležité přítomné.

2
2
2
2
3
3

Cool faktor: vědec, filantrop, šílenství, osobní mise, výbuchy