Na umírání Draka se sjíždí i jeho potomstvo se svými suitami. Žádný z nich není ideálním kandidátem a tak všichni napjatě očekávají, který z nich si nakonec vybojuje své nástupnictví?
Drak
(???)
Postava je bezpohlavní.
Drak je nejmocnější bytostí říše, jejím svrchovaným vládcem, a tím, kdo rozhoduje o bytí a nebytí každé jedné živé bytosti, je štítem a sjednodujícím prvkem rozsáhlé a různorodé říše.
Je starší než dokáže lidská mysl pochopit, žil v tomto světě i mimo něj. Postavil se jiným Prastarým, bojoval s věcmi, které nejsou vyjádřitelné, naplnil nicotu i čelil největším hrdinům žárlivých bohů.
Své říši dal zákony, pravidla, přísnost i benevolenci. Před mnoha lety ji uzmul a vytvaroval. Pět generací lidských životů přešlo s neustálým vědomím, že nad nimi bdí jeho moudrost a síla. V posledních dekádách zasahoval méně a méně a do jeho obrovského srdce i duše se vkrádaly pochyby.
Teď Drak umírá. Rozhodl se zemřít, neb jeho čas se naplnil. Obklopil se správci své říše a roztrhanými zbytky toho, co by mohl nazvat svým potomstvem či rodinou. Ach, kolik svých potomků dříve zahubil, kolik jeho blízkých propadlo jeho rozmaru.
Naposledy vydechne v půli Slavnosti. Do té doby je mnoho těch, kteří s ním chtějí naposledy mluvit, a několik těch, se kterými chce mluvit on. A možná žije mezi lidmi dost dlouho na to, aby pochopil význam loučení a smíření.
Drak má zcela specifickou hru. Drak není na hře přítomen fyzicky, ale v podobě světel, modifikovaného hlasu a dalších efektů ve speciální místnosti, kde za závěsem je kdesi naznačené dračí tělo. Celou svoji hru Drak neopustí tuto místnost a bude hrát jen svým hlasem s lidmi, kteří za ním přicházejí. Bude se v něm střídat hněv, šílenství, slabost, náznaky citu i nesmlouvavá pomsta a bude rozhodovat velmi konkrétním způsobem o dilematech a osudech lidí, které už nikdy neuvidí.
Postava je na první polovinu hry. V druhé polovině dostane hráč postavu Mikeše (delegace z Reichenbergu)
Princezna cizinec a její suita
Princezna cizinec, Rften’tsmok-balaueralamya
(* 11. ledna 32) – 63 let
Od narození do ní vkládali všichni velké naděje. Na princeznu čekaly mnohé pocty a šeptalo se také, že právě ona se stane Drakovým nástupcem. Velmi brzy se ale vše začalo kazit.
Její milovaná matka, panna z rodu Kinských, od ní byla rozhněvaným Drakem odloučena. Malou Princeznu svěřili poradcům od Dvora. Následky byly znatelné už brzy. Vychovatelé a učitelé byli polapení mezi hrozbou dračího hněvu a nutností se potýkat s téměř nezvladatelně odbojnou bytostí a nejeden u toho zešedivěl či zemřel.
Jak šly roky, přibyla i potřeba mírnit dopady skandálů mladé princezny. Ta se jala cestovat po celé říši a jako někdo, kdo už nečeká, že bude vládnout, ale zároveň má velmi vysokou pozici, nabírala života plnými hrstmi.
Ne všechny problémy šly ale zahladit snadno. Balaueralamya svévolně v souboji poranila Kaie ze Schwarzenbergu a způsobila mu doživotní zmrzačení. Rodu Pálffyů přivodila nesmírnou újmu, když ze zvráceného sportu zničila jednu z jejich knihoven. A nakonec přestoupila všechny hranice, když svedla panice určeného pro Draka, Hyacintha Plamena z Lobkovic, a tak ho znečistila. Chlapec se vrátil s potupou domů a jeho vychovatel a osobní sluha se ještě tu noc ocitli na plamenné hranici. Tomu všemu předcházely další a další skandály, ale ty jsou dnes již zapomenuty.
Princezna musela odjet ze země. Dali jí na starost jeden z oddílů Dračí armády a v Krymské válce bojovala pod vedením Vlkena z Rožmitálu. A stejně jako v prvním útoku byla ztracena většina této armády, byla ztracena i Princezna. Nikdy za ni nebyla sloužena tryzna a ztráta potomka Draka samozřejmě přidala potupě, ale jelikož nebyla v Dračí říši vítána, neproběhlo žádné větší úsilí z jejich strany ji najít. Dlouhé roky po tom se šířily divoké zkazky a kramářské písně o jejich osudech, které nakonec získaly podobu vlastního žánru a následně i série šestákových románů. Podle nich měla postupně pod různými identitami zažít dobrodružství po celém světě: prodírat se džunglí, zabíjet teroristy i nespravedlivé služebníky Prastarých, dobývat Antarktidu i hledat Atlantidu. Příběhy jsou zjevně přehnané a díky tomu, že se Princezna Balaueralamya tak dlouho nevracela, se její podoba ztotožnila s hrdinstvím.
Teď se ale v doprovodu důvěryhodných emisarů vrací a jde si pro své dědictví. Je neznámou kartou, bytostí nenáviděnou celou řadou rodů. Její pověst je ovlivněna víc fantazií romanopisců než skutečností. Chce říši proměnit na základě toho, co ji naučil svět – ale co přesně to znamená, to zatím neví nikdo. Čeká ji hledání spolenců, postavení se minulosti a možná i nějaké omluvy a kompromisy.
Cool faktor: následník trůnu, velký dobrodruh, život ve vlastním stínu, pomsta a odpuštění, tíha minulosti
Nikodém Peregrinus
(* 6. listopadu 62) – 33 let
Postava je bezpohlavní.
Není zcela jasné, kde Princezna Balaueralamya Nikodéma nalezla. Podle šatu, způsobů i vlastního popisu vyrostl v Evropě a dostalo se mu požehnání velké dávky Prastaré krve. V jeho případě ale došlo k míšení lidské a Prastaré krve a nejspíše nějakých následných zranění a traumat v poměru, který tvoří odporný zjev i pro velmi vstřícné manýry současné Evropy. Nepomáhá tomu ani množství amuletů a řetězů, kterými je Nikodém stále částečně svázán. Jeho obojky drží v ruce jen Princezna nebo Emil a je jasné, že Nikodém sám o sobě není nijak důvěryhodný a má možná blíže ke zvířeti než člověku. Je téměř zázrakem, že Nikodém dokáže mluvit a je mu dovoleno kráčet mezi lidmi: bytosti jako on, obzvláště bez jasného původu, jsou jako šmejdi vyháněni do lesů a vražděni. Prastará krev mu ale dává zvířecí sílu, kterou si ti, kteří ho vedou, mohou dovolit využít. Nikdo neví, zda ho netíží svědomí snad víc než okovy. Jisté ale je, že kdyby nebyl pod dobrou kontrolou, leckterý člověk i hybrid se mu raději uklidí z cesty.
Kdo by ale nahlédl pod jeho odporné tělo, našel by překvapivě hlubokou a citlivou duši. Nikodém je nejen vynikajícím astrologem a alchymistou, orientuje se velmi dobře i v beletrii, poezii a literatuře. V jeho srdci ale žhne mnohem víc. Láska, ponížení, pomsta a tisíce otázek, které musí položit. A to právě proto, že mu hvězdy řekly, že jeho pobyt zde nebude nekonečný.
Cool faktor: zrůda, velká láska, tajemství a odpuštění, mystika
Postava je na první polovinu hry.
Doktor Emil Holub
(* 7. řijna 47) – 48 let
Lékař, dobrodruh a neúnavný objevitel Afriky dosáhl celosvětového věhlasu. Krátce po promoci na medicíně odešel do Kapského města, kde ale v albionských pevnostech dlouho nevydržel. Vydal se na obzvláště nebezpečnou expedici do srdce Afriky a dokázal zde jak přežít několik let, tak jako první Evropan zmapovat okolí Viktoriiných vodopádů. Takový famózní úspěch by stačil na slávu na celý jeden lidský život, ale před pár lety, roku 90, se Holub vypravil na další expedici. Tentokrát s cílem projít Afriku z čerstvě dobytého Egypta skrz naskrz až ke Kapskému městu, zmapovat všechny místní království, vliv teroristů i staré artefakty a snad najít další spící Prastaré. Po tom, co se expedice přestala hlásit, Holuba všichni odepsali.
Před pár měsíci ale poslal zprávu po galské lodi, která si všimla jeho signálu na Pobřeží slonoviny. Přežil. Pak se opět ztratil – a vrátil se do Evropy téměř sám těsně před začátkem Slavnosti. Místo expedice plné předních dobrodruhů a vědců ho provázel pouze Nikodém a Princezna a skupina nosičů a dalších sluhů. Odmítl poskytovat jakékoliv rozhovory, ale zdůraznil, že se s ním vrací následník trůnu a že na jeho počest přímo na Slavnosti hodlá provést krátkou přednášku o tom, co viděl.
Tím samozřejmě přinesl víc otázek než odpovědí. Kde našel Princeznu? Co je Nikodém zač? Co tak podstatného našel v pralese? A hlavně – kde jsou všichni ostatní, kteří s ním vyrazili?
Cool faktor: objevitel, archeologie, udržení pozice, dobrodruh, výstava, centrum pozornosti, nesmlouvavý vůdce
Miron a jeho suita
Miron, Rften-tsmok-miron
(* 20. července 74) – 21 let
Těžkosti, které Mirona po celý život doprovázejí, začaly už předtím, než se narodil. Magdaléna, Mironova matka, byla bytostí mnoha vášní a s temperamentem, kterému se vyrovnala jen málokterá z žen. Byla Drakovou oblíbenkyní a důvěrnicí a nejednou ho doprovázela na cestách říšské delegace jako jeho prodloužená ruka. Zlé jazyky ovšem povídaly, že svoji živou povahu nekrotí ani na výpravách mimo dosah Draka. Když pak vyšlo krátce po návratu ze dvora Krále Králů najevo, že čeká dítě, pomluvy se šířily sice šeptem, přesto rychle.
Mironův porod byl pro většinu dvora zahalen tajemstvím, i když bylo všeobecně známo, že došlo k některých neobvyklým komplikacím a dítě skoro nepřežilo. Jiným komplikacím, než byly běžné u ostatních potomků Draka. Chlapec působil jako nedochůdče a byl prolezlý tolika nemocemi, že se jen málokterý lékař vyznal ve všech. A zatímco z nemocí se Miron časem vyléčil, stigma jeho nejasného původu ho nikdy nepustilo, i když oficiální zdroje Říše samozřejmě žádnou takovou variantu nepřipouští.
Neštěstí ovšem stále nebylo dost a pro Mirona si osud připravil ještě jeden politováníhodný incident, který se přihodil, když mu bylo sotva osm let. Těžko říci, jestli Magdalenu omrzel život v posměchu, či měla úplně jiné důvody. Za použití lsti jednoho dne zmizela z paláce i se synem neznámo kam. Vyšetřováním se okamžitě začali zabývat ti nejlepší z Adeptů i policejních složek říší Evropy, ale i tak jim trvalo skoro rok, než byla Magdalena s Mironem vypátrána v jednom z úkrytů křesťanské teroristické organizace v italské Veroně.
Snad jen ti, kteří byli při zátahu přímo přítomni, ví, co ji tehdy k tak radikálnímu kroku vedlo. Ona sama nikdy možnost své chování ospravedlnit samozřejmě nedostala – při operaci byla celá zločinecká buňka pobita, včetně Magdaleny. Jakožto Drakův potomek Miron nebyl potrestán, zvlášť když za celou situaci jako malé dítě vůbec nemohl. Bylo ale nutné začít bez odkladu s jeho důkladnou převýchovou a tak se jeho učiteli a chůvami stali ty nejváženější osobnosti z Drakovy říše i zbytku Evropy. Obzvláště pak přímo dvořané Krále králů .
Miron tak měl možnost procestovat Evropu a poučit se o záležitostech víry lépe, než většina jiných. Navzdory jeho minulosti z něj vyrostl učený mladý muž, který se neztratí v humanitních a společenských vědách. Během svých cest navíc vykonal několik pozoruhodných zázraků a někteří o něm mluví jako o slovanském mesiáši! Na Dračí dvůr se tak Miron vrací v plné slávě a je si jistý, že si přichází pro svůj trůn. V nadcházejících dnech bude na jeho bedrech ležet nelehké rozhodnutí, k jakému ze svých rádců se přikloní. A jak o své výjimečnosti přesvědčí ostatní, navzdory předsudkům a nedůvěře?
Cool faktor: nedůvěryhodný následník, nejasná minulost, indoktrinace, paranoia, intriky, slovanství vs. komunismus
Nikolaj Nikolajevič Uljanov
(* 22. dubna 70) – 25 let
Delegace se zprávami od Krále králů přijíždějí na všechny evropské dvory – i na ten Dračí. Co si ovšem Miron pamatuje, obvykle nějaký z delegátů krom audience u Draka přijel i přímo za ním. Drak samozřejmě přání moudrého vládce z Ruska nevzdoroval a nekladl zbytečné otázky. Obsah těchto rozprav tak zůstal přede všemi utajen. A právě jedním z takových poslů byl původně i Nikolaj Nikolajevič, mezi nímž a Mironem se za ta léta občasných setkání vytvořilo přátelské pouto. Když pak Miron opustil Drakův dvůr, stal se mu na jeho pouti Nikolaj společníkem, neb sám byl poměrně zcestovalý a v jádru filozof a vzdělanec.
Občas je s podivem, že právě někdo jako je Nikolaj byl kdy součástí delegace z dalekého Ruska. Ne snad, že by projevoval nedostatek úcty. Naopak, Prastaré a jejich krev vnímá jako dar, který není možné nechat jen pro pár privilegovaných. Každý z obyvatel země, bez ohledu na původ, životní situaci či společenskou třídu, by měl mít možnost svoji mrzkou krev smísit s tou dokonalou. Každý by měl dostat kolik potřebuje a každý zase dávat kolik může. Ano, Uljanov v Rusku založil komunistickou buňku, kterou Král králů kupodivu nechává být – prý se snad komunisté časem dostanou i do Dumy! Ještě problematičtější bylo ale nařčení, že si Uljanov nechal ilegálně transplantovat prastarou krev. Každopádně teď přijíždí s Mironem, což ho chrání. A i ti, kteří s ním nesouhlasí, se těší na Debatu století – Uljanovu filozofickou rozpravu s Friedrichem Nietzschem, z níž vyjde jen jeden vítěz!
Cool faktor: mocní nepřátelé, filozof, komunismus, radikální názory, mezinárodní intriky, debata století
Vangelija Pandeva Dimitrova
(* 31. ledna 32) – 63 let
Druhou osobou přijíždějící s Mironem do lázní je stařena, jejíž předpovědi jsou známy nejednomu obyvateli Dračí říše. Její proroctví se šíří s až posvátnou úctou po vesnických hospodách a až podezřele často se vyplňují. Zlé jazyky by mohly tvrdit, že tomu tak je především kvůli jejich kvantitě, nikoli kvalitě. Ale něco na nich přece být musí – vždyť předpověděla pád Krakova a o smrti Draka také věděla dopředu, jen ji nikdo tenkrát nechtěl brát vážně!
I když se akademikům a mágům nejeví jako příliš důvěryhodná osoba, nejen běžní lidé jí naslouchají a pro moudrou radu za ní často přijdou pod rouškou noci i ti výše postavení, kteří by to ovšem nikdy veřejně nepřiznali. Byla to totiž právě ona, kdo správně určil místo úkrytu Mironových únosců. To ona pomohla vypátrat Drakova potomka. Od té doby se jejich cesty rozdělily, ale o pár let později se opět zkřížily. Přesně tak, jak předpověděla.
Miron si ji vybral jako svůj doprovod, protože jejím schopnostem důvěřuje. I když princovy odpůrci tvrdí, že je neschopný se sám rozhodovat, a tak se i při sebemenším náznaku odpovědnosti raději poradí se svojí vesnickou vědmou, pravda může být i o kus jinde. Sám Miron tvrdí, že si je zkrátka moc dobře vědom, že v minulosti mu už jednou velmi pomohla a nemůže si být nikdy jistý, kdy se mu její služby budou opět hodit. Vangelia navíc v Mironovi vidí slovanského Mesiáše – a na tuto cestu ho také připravuje – Uljanovovi navzdory.
Vangeliju tak v lázních čeká směřování princovy cesty, vedení kultu Morany, a také oznamování nových předpovědí a vyrovnávání se s následky těch starých. Ať už se vyplnily, či ne. A občas na tom, jak vyloží svou předpověď, může leccos záviset…
Cool faktor: následky minulosti, příčiny budoucnosti, popularita, iracionální strach, nevyhnutelné, okultismus, slovanství
Roadém a jeho suita
Roadém, Rften-usk’roademus
(* 2. února 58) – 37 let
V konkurenci ostatních potomků, kteří se dožili dospělosti, měl Roadém vždy jasnou převahu a z počátku svého života byl dokonce vychováván přímo u dvora a přednostně krmen. Požíval výhod do té doby nevídaných. Byl počat z člověka a Draka, jeho otec proces nepřežil, ale Roadémova povaha nese jeho silné stopy.
A právě ta povaha si ho také v jeho dvaceti letech povolala – Roadém se vypravil objevovat svět. Převážně skrze vědu. Začal doopravdy studovat ornitologii a hudbu, údajně se anonymně angažoval v novinách a připravil i vskutku masivní projekt: Dunajskou encyklopedii. Spolupracoval na ní výběr nejlepších mozků říše, předmluvu sepsal samotný princ. Měla ale ještě jednu šokující vlastnost: mimo jiné byla psaná i německy a maďarsky. A poskytovat rovnoprávnost upadajícím a téměř zaniklým jazykům bylo pro český sněm nepřijatelně drzé.
Drak si pozval Roadéma na audienci. Neví se přesně, co mu řekl, ale od té doby se korunní princ změnil. Jeho nervové ataky se stávaly silnějšími, jeho nestálá romantická povaha vedla k ještě častějším aférám. Bylo rozhodnuto, že propojí se dvorem Ocelové císařovny a ožení se s její adoptivní dcerou Elsou von Richthofen. Vztah snoubenců se rozvíjel slibně – sdíleli zálibu ve vědě a poznávání. Roadém byl ale posedlý prací a tvorbou, odmítal péči lékařů a rozptýlení hledal u milenců a milenek. Skandál nešlo tutlat. Císařovna dokonce poslala Drakovi oficiální nótu a zahájila formální mobilizaci v nově získaném Sasku a na severní hranici českého království.
Než ale došlo k diplomatickému řešení celé záležitosti, Roadém odjel jen s jednou ze svých milenek, princeznou tehdy ještě nezávislého Bavorska, do lovecké lóže v milovaných rakouských horách. Závod k němu byl jednou z největších pohan říšské kontrarozvědky a policie. Obě složky si podle pozdějšího šetření Drakem pověřených Adeptů navzájem škodily a předávaly falešné informace, aby si pojistili, že budou na místě první.
Nestihli to. Roadém spolu s mladou princeznou spáchal sebevraždu. Princezna zemřela, ale on byl zjevně proti své vůli zachráněn. Na celé roky se pak Roadém zcela ztratil z očí veřejnosti. Elsa odcestovala domů a on trávil čas hlavně v lázních a jen Drak ví, kde ještě.
Před rokem byl poprvé viděn při návratu do společnosti. Stala se z něj nervově zdevastovaná troska s neustálými tiky a silně poškozeným tělem, stále doprovázená řadou sluhů a svými dvěma nejvěrnějšími průvodci. Ať chce nebo neche, stále zůstává jedním z potenciálních následníků.
Cool faktor: umělec, vědec, nervová troska, štvanec, následník trůnu
Profesor Abraham van Helsing
(* 13. srpna 12) – 83 let
Profesorův rod má k podunajské monarchii blízko. Již jeho dědeček Gerard van Swieten sloužil jako osobní lékař a hledač upírů přednávratové falešné dynastie. Abrahamova starší sestra dokonce odešla do Uher podnikat zvláštní výzkumy. On se držel vědy – a je považován za jednoho z posledních velkých géniů. Učinil významné objevy v medicíně, metafyzice, filologii a samozřejmě parazitologii a kryptozoologii. Je též považován za jednoho z praotců psychologie, byť Freud již vyhlásil jeho závěry a postupy za sklad plný nesmyslného harampádí a van Helsing se i přes snahu se v oboru dále prosadit dostal nedobrovolně do role spíše pamětníka než výzkumníka.
Věcí spíše minulosti jsou také jeho osobní dobrodružné výpravy a terénní výzkum těch nejpodivuhodnějších druhů a lov upírů, nepovedených šmejdů či obzvláště rozvinutých ghúlů. Nebo to alespoň tvrdí. Stále totiž chodí ozbrojen.
Tělo možná chřadne, mysl mu ale stále funguje skvěle. Na Umírání jistě představí nějaký nový vědecký projekt. Svůj pověstný klid, chladnokrevnost a pochopení dokáže navíc přenést i dál. V posledním roce je viděn hlavně ve společnosti korunního prince, kterému slouží jako osobní lékař a společník.
Cool faktor: ochránce, mentor, ABRAHAM VAN FAKIN HELSING VOLE, kryptozoologie, náboženství
Gelda
(* 5. prosince 65) – 30 let
Postava může být muž i žena.
Dračí říše nezná pojem “bývalý Adept”. Celá řada jich je samozřejmě mimo službu a slouží jako oči a uši řádu skrz naskrz veřejnou správou, ale to jsou ti, kteří odmítnou složit další zkoušku a dobrovolně jdou stranou. Gelda je úplně jiný případ. Gelda je první Adept, který se postavil vlastní struktuře řádu a měl být odstraněn. V průběhu svojí vyšetřovací práce se Gelda zprotivila přímému rozkazu a využila magii nevhodným způsobem.
Ale dokázala přežít a hlavně si rychle zajistila pomoc od činovníků řádu z dalších zemí. Ačkoli česká pobočka žádala její smrt, Rakušané a Uhři se za ni jednoznačně postavili. Adept Felix zuřil, ale Adept Ada nakonec rozhodla přelomově. Při první příležitosti a nejpozději do roka proběhne interní řízení, které rozhodne o Geldině osudu. Do té doby má zakázáno praktikovat magii, ale může se pohybovat dle libosti.
A z adeptského enfant terrible se stala i významná postava v pozadí říšské politiky. Gelda je Roadémovi oporou, strážcem a rádcem. Sama se nikdy necpe do popředí a urážky vůči svojí osobě často přejde – šetří síly na významnější bitvy. A pokud byla před odebráním magického instrumentu známa jako jedna z nejvýkonnějších a v bojových evokacích nejtalentovanějších Adeptek, tak i bez něj má v očích pevnost a intenzitu, kterou jí ostatní mohou jen závidět.
Těžko říct z čeho čerpá svou sílu. Možná z blízkých přátelství s nejroztodivnějšími osobami a bývalými kolegy. Možná z povinnosti a možná z velikosti tajného úkolu, který hodlá dokončit za každou cenu.
Ať je to čímkoliv, chce to jen těžko představitelnou odvahu, přijít se konfrontovat jak s nepřáteli z řad Adeptů, tak s Drakem, jehož sílu dle Felixe a dalších zneužila. Přesto přišla.
Cool faktor: Adept, neústupnost, odpadlík, magie, osud, hrdinství, boj za tradice
Postava je na první polovinu hry.
Bezejmenný a jeho suita
Bezejmenný
(?)
Postava je bezpohlavní.
Bezejmenný je Drakův přímý potomek, jako jediný je čisté Prastaré krve a po boku svého zploditele stál už při Slavném návratu. Byli si s Drakem velmi blízcí, což také způsobilo, že Drak dlouhá desetiletí věnoval plození potomků a rozvíjení dynastie jen minimální pozornost. Všichni očekávali, že Drak nikdy nezemře a pokud ano, pak zaujme jeho místo právě Bezejmenný. Něco se ale stalo.
Roku 48 došlo na základě zfalšovaného Drakova pokynu k živelnému vyhánění Němců z českých zemí a Slováků, Chorvatů a Slovinců z Uher. Události, které skončily potlačením národnostního běsnění a nakonec masakrem vzpurných Maďarů u Világoše, měly ještě jednu oběť. Bez bližšího vysvětlení Drak zbavil Bezejmenného všech titulů, pravomocí i samotného jména, zmrzačil jeho duši a tělo a vyvrhl ho do světa. Bezejmenný pak cestoval po všech dvorech Evropy, ale z každého ho nakonec vyprovodili – Drakova nelibost na něm ulpívala příliš citelně.
Padlého prince s potrhanými křídly to ale nemohlo zastavit. S nejvěrnějšími odešel mimo dosah vlád – do kolonií a neznámých teritorií. Založil kult na pobřeží Brazílie a pamflety a letáky lákal lidi k tomu, aby odešli za ním, na jeho území. To se o něm alespoň pravidelně dozvídala Evropa.
Jeho kultové období skončilo před pěti lety. Roku 90 se s částí svého kultu vrátil do Evropy a na pozvání bavorského krále založil komunitu u Mnichova. Když k prvnímu lednu letošního roku Bavorsko převzala Císařovna, status desetitisícové komunity zůstal ostentativně nerozhodnutý. Bezejmenný kolem sebe dokázal shromáždit významné umělce i další speciálně talentované osoby. Základním principem víry Bezejmenného je neustálé napětí mezi nicotou a entropií a vůlí, kterými jsou svobodné bytosti nadané a v rámci kterých řídí svoje vztahy a organizují vesmír, dávají řád věcem. Centrem víry je pak Bezejmenný, jenž byl nespravedlností a vyšší mocí zničen a roztrhán, ale vlastní silou se znovu sestavil, stal se mocným a díky jeho darům, moudrosti a prožité zkušenosti se všichni mohou přerodit. Počet lidí, které tyto myšlenky lákají, pomalu ale vytrvale roste.
A k znechucení mnohých, ale zcela nepřekvapivě, se Bezejmenný přijde hlásit o své místo ve volbě Drakova následníka.
Cool faktor: následník trůnu, odpadlík, padlý syn, vůdce kultu, zrada, moc, filozofie
Postava je na druhou polovinu hry.
Edgar Allan Poe
(* 19 ledna 9) – 86 let
Postava může být muž i žena.
Vedle Bezejmenného vydrží málokterý souputník skutečně dlouho. Edgar je výjimkou. Byl jedním z prvních, kdo přišli do misie Bezejmenného v Brazílii. Tenkrát hledal jen podklady pro šokující novinový článek. Bezejmenný mu ale učaroval, a jak roky plynuly, Poe se stal vykladačem jeho snů a jeho vůle a posléze i jedním z nejvyšších kněží jeho kultu. Základním principem víry Bezejmenného je neustálé napětí mezi nicotou a entropií a vůlí, kterými jsou svobodné bytosti nadané a v rámci kterých řídí svoje vztahy a organizují vesmír, dávají řád věcem. Centrem víry je pak Bezejmenný, jenž byl nespravedlností a vyšší mocí zničen a roztrhán, ale vlastní silou se znovu sestavil, stal se mocným a díky jeho darům, moudrosti a prožité zkušenosti se všichni mohou přerodit.
Edgar se zaměřuje ve svých kázáních i ve svém literárním díle právě na nevyhnutelnost rozkladu a svůdnou estetiku, která se v něm nachází. Poznání lákavosti této stránky světa, jeho melancholie a tajemství, které skrývá, je pro něj vážnou a nutnou věcí. Jen díky tomu se vyjeví triumf Bezejmenného, triumf vůle.
Než přišel Poe do Brazílie, byl sám na hraně smrti, pronásledovaný svými nepřáteli živými i přízraky mrtvých. Dokázal se jich ale zbavit.
I přes svůj vysoký věk je stále velmi aktivní. Jeho básně a povídky se již stihly stát klasickými díly i přes komplikovanou pověst jejich autora, samozvaného “velekněze temnoty a všeho makabrózního”.
Kromě umělecké a ideologické funkce je Poe ale činný i zcela prakticky. Jako dokonale loajální asistent zajišťuje za Bezejmenného řadu jednání, uhlazuje cesty a odstraňuje překážky.
Cool faktor: umělec, kult, intriky, vysoká politika, vytrvalý partner, zrádné srdce, zánik rodu
Postava je na druhou polovinu hry.
Friedrich Nietzsche
(* 15. října 44) – 51 let
Postava může být muž i žena.
Friedrich se vůbec neměl dožít dospělosti. Jako nechtěný potomek a hybrid bez známého otce byl pohozen na ulici a musel se uživit, jak uměl. Z ničeho ale dokázal vyrůst ve významného myslitele a posléze dát světu filozofii, která aktuálně hýbe Evropou. Jeho cesta začala při nájemném filozofickém rozboru slabostí teroristických věrouk a jejich inherentní škodlivosti lidstvu, ale tato kariéra vyústila až v komplexní filozofii.
Supremacismus jednoduše odůvodňuje, že moc je primárně právo – a kdo je slabý, musí být poroben nebo smeten. Naděje v měkká řešení a odkládání konfliktů je největším zlem, protože jen protahuje utrpení lidí. Lidé musí přijmout svou úlohu ve společnosti a pracovat na tom, aby se postupně přibližovali k nedostižným Prastarým vzorům. Nedostižným nejen kvůli jejich přirozenému náskoku, ale i proto, že i oni musejí stále růst, zdokonalovat se, zatvrzovat se. Supremacismus se vymezuje prakticky vůči všem dalším myšlenkovým směrům a jeho vypjatý individualismus jen těžko umožňuje nějakou organizovanou spolupráci. Nieztsche sám má dost příznivců na to, aby se živil jen prodejem svých myšlenek a žil z renty knihy “Tak pravil Zarathustra”.
Místo toho ale po příchodu Bezejmenného do Evropy riskoval a na přání řady svých fanoušků přišel k jeho kultu a vedl s ním rok trvající sérií diskuzí, veřejných argumentací a dohadů o tom, která filozofie je lepší a přednější. Nakonec dospěli k překvapivé shodě – v detailech a implementaci se neshodnou, ale pro jejich věc a svět jako takový bude skvělé, když budou spolupracovat.
A od té doby intenzivně spolupracují, navazují kontakty a připravují síť příznivců. Drobné neshody vyřeší po cestě, teď je zásadní získat skutečnou moc.
Cool faktor: filozof, teoretik supremacismu, ideový vůdce, intriky, vysoká politika, mysteria extase
Postava je na druhou polovinu hry.
Jonathan Harker, princ z ostrova Wight
(* 8. srpna 63) – 32 let
Málokdy se stane, že pán šlechtického rodu adoptuje člověka jako vlastního potomka. Není přesně známo z jakých důvodů, ale Jonathan vyrůstal na ostrově Wight, obklopen sourozenci, kteří byli trochu jiní a měli mnohem agresivnější potravní návyky. Jonathan si s nimi ale s podporou pána z Wightu dokázal poradit – a k tomu si skvěle rozuměl s jejich speciálními loveckými psy.
Když byl čas vyrazit na tradiční cestu do světa, jakou podstupují všichni potomci pána z Wightu, pojal věc jinak. Místo divokého cestování bez cíle se rozhodl ukázat praktičnost a nechal se najmout v jedné z největších londýnských právních kanceláří – a vyrážel řešit problémy po celé Evropě. Jeho cesty ho hladce provedly Evropou i koloniemi, skutečný karambol zažil až při řešení problému v Uhrech. Boj s jedním z posledních skutečných upírů vyčerpal jeho síly, stál několik mrtvých a také mocně rozkolísal jeho vztah s manželkou Mínou.
To ho také donutilo ponořit se hlouběji do práce a trávit čas ve světě. Založil vlastní právní a auditorskou kancelář, která dokáže i v těch nejsložitějších podmínkách napravovat chyby, ochraňovat investice a vymoci spravedlnost. A to i v situaci, kdy je potřeba zvolit místo pečlivé argumentace a právního výkladu šavle, pistole a jedy.
Jeho vztah k Bezejmennému je definovaný pracovně. Byl najat, aby zajistil realizaci jeho právního nároku na trůn Drakovy říše. Pokud něčím může svému adoptivnímu otci, své odloučené ženě, a hlavně sám sobě dokázat svoji hodnotu, tak je to skutek takové velikosti.
Cool faktor: dědic Wight, ozbrojený právník, boj, odkaz upírů, velká láska, důstojnost, profesní poctivost
Postava je na druhou polovinu hry.
Isador/a Serra Delgado
(* 22. ledna 30) – 65 let
Postava může být muž i žena.
Když Bezejmenný přišel do svého nového domova za oceánem, byl sám, neznal místní prostředí a někteří by dokonce řekli, že byl slabý. Ale Delgado mu uvěřila. Byla u něj od jeho prvních kázání a rozborů. Byla u něj, když se z jednotlivých řečí budoval kult. A byla u toho, když se z kultu stalo malé království s vlastními pravidly. Delgado se postarala o praktické věci, postarala se o bezpečnost, postarala se o nejbližší sousedy. A těšila se zvláštnímu postavení nejbližšího spolupracovníka Bezejmenného, proroka nové doby. Když přišli do Evropy, nebyly věci zásadně jiné. Delgado je ta, kdo zajišťuje praktické věci pohodlí Bezejmenného a šíření jeho slova.
A přesto…pochybuje. Byla nejzápalenější následnicí, ale to, co slibují, se změnilo. To, co chtěli, zhořklo. Delgado bude muset buď obnovit svou víru a sklidit sladké plody věrnosti – nebo přijmout osud odpadlíka. Pro nikoho to nebude snadné: Delgado je pro kult klíčová a kult se stal jejím životem.
Cool faktor: kult, pochyby, moc, rozpad vztahu, řídící osoba, Jidáš
Postava je na druhou polovinu hry.