skoro tajný spolek
Dionýská aliance je slavná, přeslavná tradice zlaté mládeže i starších a pokročilých pijanů. Již se prakticky neví, kdo jí založil a kde se její přesvatá pravidla vzala, ale zkrátka je tu a její členové (poměrně volně definovaní) se sice neberou zdaleka tak vážně jako teroristické spolky či tajemné konspirace v srdci Říše, ale pravidla spolku a čest pijanů a bláznů je pro ně posvátná.
Členové se obvykle setkávají při šlechtických kratochvílích: na bálech, čajových dýcháncích, v opeře na lovu etc. Smyslem tohoto uskupení zpočátku bylo ještě v mladických zábavách na chvíli uniknou řešení politiky a jiných dospěláckých témat a prostě se bavit, ale dávno se na to nabalila téměř až mystická linka. Dionýsos není uctíván jako bůžek nebo prastarý, ale jako princip: bláznovství, zábava, obrácení klasických rolí. Pro ty, kteří nemusí být zcela vážní a důstojní (a občas právě pro ty) se jedná o vítanou záležitost.
Spolek má pět posvátných pravidel, které členové recitují zpaměti. Slova se různí, ale na obsahu “prvního” nebo “pátého” pravidla se vždy shodnou.
Žádné násilí
Zlomené kosti a mrtvoly kazí párty a opět, hněv a boj o život jsou sice zábavné, ale odvádí pozornost od čistého tance, povykování, lumpačení.
Žádné hradby
Spolek se nesnaží svou existenci jakkoliv na sílu utajit, ba naopak, občas podniká akce zcela veřejně. Jeho pravidla jsou jednoduchá: dokud děláš zábavu, jsi vítaným členem. Jakmile jí přestaneš dělat, budeš vyhnán.
Žádní králové
Spolek nemá žádné jasné vůdce, jen občas se významní členové společně shodnou a informují ostatní o tom, jaký bude program na dalším velkém setkání spolku.
Žádní bohové
Uctívat Dionýsa jako boha je velmi přísně zakázáno a párty jsou oficiálně nábožensky neutrální. Ne vždy se to ale povede udržet a spolek má za sebou už nějaké nepříjemné výtržnosti proti konkrétním božstvům. Jenže – co s tím jako?
Žádný jazyky do hlavy
Při slavení je možné ledasco, provokovat či tančit dovoleno, ale sexualita a vášeň odvádí mysl od skutečného blaženého bláznovství.
(Žádné klevety)
Co se stalo v rámci párty zůstane na párty. Žel, toto pravidlo je ČASTO porušováno a někteří ho ani jako pravidlo neberou.
Kdo je členem?
Proslulí Dionýsané
Po celé říši známí svými kousky a dionýsovstvím.
Egon Erwin Kish
Vilkena z Rožmitálu
Filip Adam z Aehrenthalu
Julius ze Schwarzenbergu-Kratochvíle
Orlík
Georg-Usk-Georg
Pulitzer
James George Usk – Wight
Zmínění a váhavci
Následující osoby byli někdy zmíněni v šeptandě že buď chtějí přijít do spolku nebo je někdo vidí jako velmi perspektivní osoby. Tento výčet nemusí být definitivní a ani lidé na něm nemusí tak úplně toužit po vstupu, ale mluví se o nich dost a dost.
Griff Pálffy
Nora Kinská
Mandragora ze Schwarzenbergu
Simon III. Bolívar
Paulina Lexa von Aehrenthal
Cuetzpalli
Diego Luis Garza-Navarro
Eliška Pilířová
Členové mezi sebou mají tajný pozdrav, který je tajný. Když jeden člen pozdraví tajným pozdravem, druhý mu má možnost odpovědět správně (a pak ho respektuje) nebo ho neuznat jako plnohodnotného blázna, rovnou by mu ale měl říct, čím může napravit svou reputaci.
Pořádek slavnosti
Bylo předem v mnoha dopisech a na mnoha schůzkách neznámo kým určeno, že dle starých tradic pijanství bude aliance držet následující schůzky s pevně domluveným programem.
Schůzka první – bujná
Čtvrteční noc z prvu na neznámé lokaci
První část schůzky probíhá jen mezi věrnými Dionýsa.
Mazáci a akolyté
Každý předstoupí, řekne svá vykonaná bláznovství a buď dostane potlesk a je za mazáka nebo se zatím stává akolytou bláznovství. Pokud někdo ze slavných chce říct jen “ale mě všichni znáte”, nejspíš mu to všichni uznají. Mazáci pak mají zodpovědnost vyhrotit věci, když jsou příliš pomalé.
Láhev
Následně se jde točit lahví, která se otočí nejvíce 15x. Dávají se rychle splnitelné úkoly a odpovědi na otázky, pokud někdo plnit úkol nemůže, dá fant buď v podobě kusu oblečení nebo v podobě trapného tajemství. Jakmile mazáci prohlásí, že stačilo nebo se otočí patnáctkrát tak se schůzka změní v průvod a míří rychle k tanečnímu místu, kde po cestě nabírají další bujaré tanečníky.
Tanec
Tanec dionýsovský je bližší křečovitému poskakování, hudba odpovídá a cílem je pohroužit se do extáze a pobavit sebe i své přátele, není hodnocena rytmika nebo kvalita provedení, ale hloubka odpoutání.
Jakmile má někdo úplně dost, tak padne vysíláním. Pokaždé, když někdo padne vysílením začne celá společnost jásat a křičet PRVNÍ PADL. To se opakuje ještě dvakrát, u třetího padlého končí tanec a zatímco obyčejní lidé možná ještě slaví, členové se vrátí na místo odkud vyšli.
Dionýsovo rozloučení
Mazáci vyberou tři nejudatnější slaviče, kterým předají Dionýsovi věnce. Tito tři se pak musí do dalšího setkání shodnout, kteří tři ve společnosti jsou nejvíce nudní a žijí nejdále od Dionýsa a potřebovali by lekci.
Schůzka smutku – Dumka
tajná
Druhé setkání spolku je setkáním, které ukazuje truchlivou tvář Dionýsova šílenství. Třeštění, pití a užívání látek aby bylo zapomenuto, aby bylo nahrazeno, aby…to vše jsou základní motivy setkání. Probíhá mnohem přísněji tajně. Na začátku pokud přijde někdo poprvé dostane přidělenou hodnost (mazák nebo akolyta) a pak přichází program. Říká se, že někteří plánují přinést černý olej dokonce!
Tři prázdní
Nosiči věnců jmenují ty, kteří jsou nejdál od Dionýsa. Zeptají se jich, jestli přijmou trest Dionýsovo kozou (=> dostanou hobla) nebo Dionýsovým věncem (=> dostanou poklepání věncem). Ať už je zvolen ten nebo ten způsob, při každém dotyku jmenují jednotliví nositelé věnců čím je daný člověk smutný a prázdný a on to musí pokorně přijmout.
Po celém ordeálu tito tři musí slíbit, že se napraví a jak nebo opustit společnost v hněvu.
Chmury a bída
Následně členové vytáhnou lahve všeho, co se dá pít (reálně je vše nealkoholické) a dalších látek. Každý z nich odvypráví svůj smutný příběh, svůj dotek smutku, svou upřímnou hlavní chmuru, kdy pocítil, že život není jen dobrý. Ostatní se ho vyptávají na detaily, ale kdykoliv je může odbít slovem “pijte” a všichni se napijí a příběh pokračuje. Na konci příběhu mu spolupijáci co nejupřímněji řeknou, co o daném životním příběhu soudí a jak se jejich druh zachoval. Tentokrát je stále může odbýt slovy “Pijte” (a všichni se napijí), ale kdokoliv jiný ho může hodnotit. Jen nositelé věnců nebo nedostatek hodnocení mohou rozebírání jednoho takového života ukončit a pak se pokračuje dál.
V průběhu pití a vyprávění padají lidé pod stůl. Když padne první, všichni podobně jako den předtím tleskají, jakmile padne třetí, je konec vyprávění.
(kdo kdy padne si rozhodujete čistě sami jako hráči dle své chuti a citu pro scénu)
Odpouštění
Všichni se zvednou a je zvykem, že si odpustí, řeknou povzbuzení, poplácají se po ramenou a obejmou. Při této činnosti až magicky vystřízliví.
Poslední sázky
Ti, kteří aspirují na titul Krále bláznů předstoupí a řeknou, jaké velké věci provedou následujícího dne. Je dobrým zvykem předem oznámit svůj záměr nebo ho aspoň naznačit. Činy jsou vybírané tak, aby byly dionýské: nabídly jinou perspektivu a šílenství, ale nikoho zásadně nepoškodily.
Schůzka třetí, korunovace
Spolek se slavně sejde, kandidáti představí své činy a spolek se slavně shodne, kdo je králem bláznovství a ten dostane všechny tři věnce.