Když Napoleon roku 1796 táhl Itálií a mířil k jejich městu, Benátsko, tehdy země podřízená Drakovi, se připravovalo na nejhorší. Pomoc však přišla – a z míst, odkud ji nikdo nečekal: z hlubin benátské laguny povstal Prastarý a město podpořil svou mocí. Díky tomu se Benátky nejen ubránily zlořečenému Napoleonovi, ale vymanily se i z Drakova područí a staly se znovu městským státem s vlastními zákony a suverenitou. A útočištěm všech, kdož mají potíže se zákonem, jedinou povolenou vírou, prastarými vládci i sami se sebou. Míří sem vyvrhelové, umělci, ztracenci či hledaní zločinci. Nikde jinde nepotkáte tolik nepodařených hybridů či znetvořených kultistů. Podle dóžecího nařízení totiž musí každý občan i návštěvník Benátek nosit masku zakrývající alespoň vrchní polovinu obličeje – a porušení tohoto nařízení je zločin.
Ale nejen svými úchvatnými maskami jsou Benátky proslulé – najdete zde také galerie plné zvláštních obrazů namalovanými těmi, kteří v sobě mají aspoň špetku šílenství. Výjevy jako kdyby nejen vystupovaly z obrazu ven, ale přímo návštěvníky vtahovaly dovnitř do rámu. Není také nezvyklé slyšet při pohledu na ně hlasy.
Ludovico Rio della Fava
Postava může být muž či žena.
(* 20. září 55) – 40 let
Jméno dostal podle kanálu, u jehož přístavního mola jej jako bezbranné novorozeně nalezli. Vyrůstal na ulici, mezi žebráky, kapsáři a vrahy. Teprve když dospěl v mladého muže, štěstěna mu ukázala svou přívětivou tvář. Získal nepodstatné místo u dvora benátského Dóžete, ale vytrvale stoupal v hierarchii vzhůru. Nyní má peníze, vliv, konexe i velké pravomoci. Dóžeti je bezpodmínečně oddaný, snad i proto byl vybrán do čela delegace. On sám se považuje za příkladného služebníka, střídmého a pevného ve svých postojích i činech.
Jenže proč se někdy ráno probouzí zcela vyčerpaný, v rozervaném oblečení potřísněném krví a tlejícím bahnem, s pachutí jedovaté hořkosti v ústech a s prchající vzpomínkou na nezměrné hrůzy i všepohlcující rozkoš? Ne, tyto věci nesmějí ohrozit jeho poslání zde v Lázních. Nejlépe by bylo, kdyby se svěřil do rukou zdejších vyhlášených lázeňských specialistů…
Cool faktor: diplomacie, tanec nad propastí, fatální rozhodnutí, druhý život
Postava je na první polovinu hry.
Brutto Gritti
Postava může být muž či žena.
(* 30. března 53) – 42 let
Velice nadaný malíř a zároveň také nevlastní sourozenec manželky Dóžete. Brutto je znetvořený hybrid toho nejnižšího stupně prastaré krve – výsledek genetických experimentů své rodiny. Co do zevnějšku je to jedna z nejodpudivějších bytostí i na benátské poměry, díky svým schopnostem je však široce vyhledávaný. Ludovica Ria de la Favu doprovází nejen jako příbuzný Dóžete, ale i jako slavná osobnost s jistým vlivem – vždyť portrét od něj si objednalo i nemálo zástupců říšské šlechty. Snad díky své prastaré krvi totiž maluje obrazy, které ovlivňují smysly těch, kteří se na ně dívají – často velmi erotickým způsobem.
Brutta čeká přímo na Umírání několik zakázek, zároveň se také přijíždí pochlubit svým snad nejzáhadnějším a nejpodivuhodnějším dílem – dosud nedokončeným obrazem, na němž je vymalována bytost zvaná Larba – bytost, která může vystoupit z plátna a nabývat podoby hmotného těla – vždy jiného, takového, jaké jí Brutto namaluje. Brutto a Larva jsou nerozlučná dvojice, šeptá se však, že malíř svou múzu neváhá zneužívat nejhorším způsobem. A že obraz není jen příbytkem Larvy, ale může do něj vstoupit jakýkoli živý člověk – pokud jej do něj ona sama pozve.
Expresivní povaha jeho tvorby a zdegenerované geny se však na Bruttovi podepisují stále více. V těch chvílích zoufale touží po tom, aby měl jeho život vyšší smysl a přesah, hledá vykoupení z tvůrčích pochybností i okovů své ošklivosti. Zkoumá extrémní prožitky a možná i různá radikální řešení problémů, které dle něj svět sužují. Jeho maska je ale ironicky dokonale krásná a plná klidu a moudrosti.
Cool faktor: genialita, umění, nenávist, pomsta, kriminální zápletka, psychická labilita
Postava na první polovinu hry.
Larva
(* ???) – ???
Hráč může měnit svůj gender, masku, věk, tvář i tělo podle toho, jak Brutto během hry obraz přemaluje
Larva má jasně rozdané karty. Byla vytvořena s pomocí silné dávky etheru i za velkého osobního nasazení samotného Brutta. Pokud by byl její obraz zničen, umírá. Do svého obrazu, může pozvat různé živé lidí a tam s nimi – za zavřenými dveřmi – prožívat různé… situace. V obraze lze dělat cokoli a beztrestně, dokonce i umřít. Stačí, když Larva člověka z obrazu vyvede zpátky a jakoby se nic nestalo…
Larva je Bruttovou múzou, pomocnicí i otrokyní. A stále čeká na chvíli, kdy bude její obraz definitivně dokončen. Její ambice a síla se mění s každým dalším přemalováním. Touží se osvobodit ze svého obrazu? Ale co by dělala poté? A udržela by si svou tělesnou schránku? Ze zvědavosti zkoumá, co je to vlastně ten život a to, co vidí, je dosti rozporuplné…
Cool faktor: boj o život a identitu, intriky, svádění, objektivizace, věčná proměna
Postava na první polovinu hry.
Cesare Lombroso
(* 6. listopadu 35) – 60 let
Postava může být muž nebo žena.
I ve městě plném umělců, šarlatánů a podivínů, jako jsou Benátky, musí někdo dohlížet na bezpečnost. A místní policejní složky do svých řad přijímají především jedince s neotřelým myšlením, jako je třeba Cesare Lombroso. Jeho přístup k problematice zločinnosti je prostý: nejdůležitější je prevence. A jak toho dosáhnout? Zatčením zločince ještě předtím, než zločin spáchá.
Cesare po celý život sbíral údaje o všech zločincích a snažil se vypozorovat určité fyziognomické znaky shodné pro všechny odsouzence. Se svojí metodou slavil v Benátkách velké úspěchy a kriminalita začala rychle klesat. Zlý jazykové sice tvrdí, že své moci zneužívá, když jen pouhým pohledem může někoho poslat za mříže, ale nahlas si to nikdo říct netroufne. Přece jenom, co kdyby takový pomlouvač měl náhodou stejný nos jako mívají bankovní lupiči?
Do lázní byl pozván osobně První adeptkou Adou, aby pomohl vytipovat nebezpečné živly, které by se mohly pokusit překazit hladký průběh celé slavnosti. A pokud o něčí pomoc stojí Adepti, nemůže být o jeho kvalitách pochyb.
Cool faktor: povolán Adepty, benátský původ, politika, progresivní metody a výzkum, zneužívání moci
Vendg’charba–sklla zvaný Rybák
(* 23. listopad 35) – 60 let
Postava je bezpohlavní.
Před stoletím pomohl Prastrý z Benátské laguny městu obleženému Napoleonem. Za to smí po uplynutí sta let smí město kdykoli stáhnout pod hladinu. Na Drakovo umírání nyní přijíždí jeho potomek Vendg’charba-sklla, kterému v Benátkách přezdívají Rybák, jako jeho oficiální vyslanec. Jeho mise? Dohlédnout na to, aby byl slib Prastarému dodržen.
Kromě záležitosti s Benátkami ho čekají i další diplomatická jednání, ve kterých také půjde o nápravu starých zločinů. Ano, Vendg’charba-skllovo chladné srdce je plné hněvu, který polevuje jen, když pomyslí na Skugg’krak-Sukriantu, Dceru oceánu. A právě s ní se setká při jednání o kolonii ve Francouzské Guyaně, kde býval protektorem.
Vendg’charba–sklla je Dcerou oceánu dlouhodobě okouzlen a rád by, aby mu i ona věnovala svou pozornost. Období své pohlavní zralosti už dávno završil, ale… jeho polorybí-pololidská podoba jej limituje ve výběru. A on přitom touží rozmnožit své geny dál – a třeba také založit vlastní dynastii – po boku Skugg’krak-Sukrianty, jako její nejoddanější služebník.
Cool faktor: diplomacie, podřízenost, selhávání, nepřízeň osudu, ambice
Postava je na první polovinu hry.