Historie rodu se začala psát ve 14. století v oblasti Korutan, ovšem posléze se usadil v knížectví Salzburg, kde založili rodové sídlo Langenhof. Kuenburgové pak svoji moc upevnili především skrze církev. Z jejich rodu pocházelo mnoho salzburských arcibiskupů a někteří z nich dosáhli i na kardinálský klobouk.
Po příchodu Prastarých, kteří postavili křesťanství mimo zákon a papeže příkladně popravili, se kardinál Maxmilián Bernhard z Kuenburgu odvážně prohlásil za nového papeže. Přesně z toho důvodu byli trnem v oku Prastarým vládcům, kterým se postavili otevřeně na odpor. Troufalou vzpouru se Drak rozhodl potlačit přímo u zdroje. S pomocí zrádců uvnitř rodu provedl krátký trestný výpad na Salzburg. Drakovi věrní pak unesli a popravili všechny církevní hodnostáře rodu.
Aby si následně zajistili poslušnost Kuenburgů do budoucna, byli všichni přeživší včetně zrádců násilím osazeni parazity Prastarých, čímž byla krev rodu navždy spjata s krví Prastarých. Maxmilián Bernhard byl jakožto vůdce povstání veřejně mučen, přinucen odvolat svá slova a následně obzvláště brutálně popraven.
Jeho sestra Františka ovšem po té tragédii tak moc šílela žalem, že se vypravila požádat o audienci u Draka, omluvila se mu jménem celého rodu (a uvrhla na něj tak velikou hanbu, jakou ji spousta dalších příslušníků nikdy neodpustila) a na kolenou ho prosila, zda-li by jí bratra nemohl vrátit zpět. Draka taková drzost pobavila.
O pár týdnů později skutečně kdosi zaklepal na bránu paláce Langenhof. Vypadal jako Maxmilián Bernhard a mluvil jako on. Jenže jeho pohled byl často nepřítomný, pohyby postrádaly eleganci, kůže barvu a občas okolí překvapil vědomostmi o tom, co by určitě vědět neměl. Každopádně jeho sestra se radovala, vždyť se jí podařilo zachránit svého bratra. S návratem Maxmiliána přišlo i Dračí nařízení, daň za splněné přání. Muži rodu budou značeni zvláštními železy a musí projít jednou za 10 let ponižující zkouškou věrnosti, každá z žen rodu kromě zvláště vyjednaných výjimek musí před třicátým rokem života odnosit potomka nově vypěstovaných hybridů či výjimečně divokých Prastarých. Ti mají často malou šanci se uchytit, zato skoro vždy svoji nositelku poznamenají, pokud ne přímo zabijí. Takový měl být věčný trest za rodovou hanbu.
Díky těmto událostem leží nad rodem Kuenburgů stín. Kdekdo se bojí, aby v souvislosti s Kuenburgy nezaznělo jeho jméno a nebylo tak poznamenáno jeho renomé. I díky tomu to mají příslušníci rodu extrémně náročné při hledání partnerů či uzavírání smluv s dalšími rody. Zdědili sice masivní rakouské církevní državy, drží význačné finanční rezervy a jsou možná nejbohatším rodem říše. Povedlo se jim i přebudovat staré církevní budovy na vše od veřejných knihoven po veřejné domy a drží ve své ruce poštovní a dopravní služby v říši. Jejich počty jsou ale malé, jejich pověst hrozivá a nad každým z nich visí stále Damoklův meč. Takže neví dne ani hodiny, kdy budou vystaveni další zkoušce věrnosti.
Maxmilián Bernhard Kuenburg
(* 1705 starého letopočtu) – 190 let
Maxmilián je hlavou rodu již od doby před příchodem Prastarých, ačkoliv ne všichni jeho příbuzní jsou s tímto stavem věcí spokojení. Především vzhledem k minulosti, kdy byl jako poslední papež na Drakův příkaz popraven a následně přiveden zpět do světa živých. Od té doby dál vládne na panství Kuenburgů pevnou rukou a drží ohromnou moc, ale říká se také, že rodový majetek byl vybudován spíše jemu navzdory. Jeho rozkazy se jen zřídka liší od toho, co nařizuje Drak a jeho dvůr, a sám málokdy myslí na budoucnost. Spíše se snaží zoufale udržet rod a vlastní tělesnou i duševní integritu. To z něj v očích mnoha lidí dělá pouhou loutku současného režimu bez vlastní iniciativy – což v případě nástupu Nového Draka přinese komplikované problémy.
Ze stejného důvodu je však velmi obávaný, protože postavit se mu na odpor fakticky znamená postavit se na odpor Drakovi, což nikdy není bezpečné. Přesto se i uvnitř rodiny ozývají hlasy, že by správně neměl být hlavou rodu, vzhledem k tomu, že již jednou zemřel. Pokusy tuto smrt zopakovat ale zatím nebyly úspěšné.
Ačkoliv již dlouho nemá nic společného se zakázaným křesťanstvím, je stále poslední žijící známý papež, čímž je zajímavou postavou pro mnoho historiků a jiných nadšenců. On sám se stal jedním z nejpřísnějších pronásledovatelů křesťanství.
Cool faktor: opovrhovaná hlava rodu, prokletá rodina, vnitřní boj
Sonja Andrea Kuenburg
(* 26. března 65) – 30 let
Křesťanské kořeny rodu Kuenburgů jsou pro současnou generaci již jen zapomenutým dědictvím a z toho důvodu se Sonja vydala cestou vzdělání. Už v mládí jí učarovaly přírodní vědy, pro které měla úžasný talent. Veškerý svůj volný čas trávila studiem a následně i dopisováním si s předními vědci své doby. Tak se i přes svůj nízký věk stala uznávanou vědkyní a autorkou několika vyhlášených matematických studií, které odborná veřejnost nadšeně přijala. Poslední dobou se její bádání začalo ubírat i směrem ke kryptozoologii, která ji přitahuje pro její neprobádanost. Velmi ráda by objevila živočišný druh, kterému by pak mohla dát jméno a lidé už by si její rod nespojovali jen s prokletím, ale i významnými objevy.
Její inteligence a proslulost ji vynesly pozici dvorního mága Kuenburgů. Ačkoliv je pravda, že vzhledem k pověstem, které se o nich vyprávějí, není příliš jiných zájemců. Na rozdíl od ostatních dvorních mágů se ale nezabývá rituály nebo věštěním, ale vědou. Vědou, která kategorizuje, popisuje a občas vytváří bizarní druhy.
Vzdělání ale není všechno, co Sonja potřebuje k životnímu štěstí. Ačkoliv je stále mladá, tak na vdávání má už nejvyšší čas. V Salzburgu a jeho okolí je mezi lidmi stále živá legenda o rodovém prokletí a ačkoliv to nikdo nikdy neřekne nahlas, tak před branami Lagenhofu žádné davy nápadníků nečekají. Sonja ale nemá malé cíle. Zasvětila svůj život čekání na Draka a bude jako jedna z pannen a paniců bojovat o jeho přízeň.
Cool faktor: přední kryptozooložka, prokletý rod, panna pro Draka
Trigger warning: Důležitou součástí její hry je strach z naplnění rodového prokletí a nasazení cizího zárodku do jejího těla/vynuceného těhotenství.
Wolfgang Dionysus Kuenburg
(* 17. května 64) – 31 let
Stejně jako jeho mladší sestra Sonja se Wolfgang vydal ve svém životě cestou akademika. Na rozdíl od ní si jako svůj obor zvolil právo. Období jeho studií bylo provázeno mnoha bujarými večírky a nejedním soubojem vyvolaným Wolfgangovu prudkou povahou a neschopností uznávat autority. Rodové zkoušky ho nezlomily, ale zocelily, a Wolfgang je známý jak jako právník, tak jako šermíř a rváč, šampion rakouských pěstních soubojů. A stejně jako se jeho sestra zajímá o kryptozoologii, on našel zálibu ve sbírání a studiu skutečně starých právních dokumentů. Z těchto výprav pak vozí i exponáty sestře, i si zde našel řadu přátel na život a na smrt. A jak to tak bývá, tak i nepřátel.
Jeho dobrodružství do jeho života ale přinesly i někoho úplně jiného – ženu, kterou poznal, když mu zachránila život. Ačkoliv by mohla být jeho matkou, Eleonora mu naprosto učarovala svou elegancí a vědomostmi a on okamžitě podlehl jejímu kouzlu. Wolfgang, jak bývá jeho dobrým zvykem, se zachoval velmi impulzivně, zasnoubil se a vrátil se domů s Eleonorou po svém boku. Co by jinde způsobovalo drobné společenské trable způsobuje u Kuenburgů velké neštěstí: je totiž zjevné, že Eleonora rodovou linii jen těžko rozšíří a po smrti Wolfgangových rodičů i bratranců to vypadá s rodem velmi nahnutě. I při jejich nedávné svatbě se stále ozývaly nesouhlasné hlasy.
Tím větší zášť chová Wolfgang vůči hlavě rodu. Jakožto nejstarší dědic se nehodlá vyrovnat s tím, že mu vedení rodu nikdy nepřipadne. Je přesvědčený, že pokud Maxmilián již jednou zemřel, neměl by pokračovat ve vedení rodu a to by mělo připadnout Wolfgangovi jako nejstaršímu potomku rodu. A hodlá použít všechny prostředky, aby dosáhl svého.
Cool faktor: dobrodruh, rváč, právník, spor o nástupnictví, pokračování rodové linie
Eleonora Batthyány – Kuenburg
(* 7. září 30) – 65 let
Eleonora sama se narodila v Uhrách potom, co tam odešla její matka, rozená van Swieten. Tu nejprve do Uher zase přitáhl prvotně vědecký zájem: jejím oborem byla biologie, antropologie, folkloristika a kryptozoologie. Hlavní výzkumné téma – symbióza lidí a místních reliktních kryptidů. Její terénní výzkum se stal základem pro pozdější akademickou činnost jejího synovce, Abrahama van Helsing.
Eleonora ve svém životě čerpala jak z praktického a teoretického výzkumného proudu ve své rodině, tak z hrdosti a pouček jejího otce. Ten sice stejně jako většina Eleonořiných příbuzných, a zároveň i jeden z nižších šlechticů v uherském pohraničí, padl v nepřetržité válce s Turky, ale stačil jí vtlouct neústupnou hrdost a smysl pro čest. A samozřejmě ji naučil i střílet, sekat a bodat. Šerm by se tomu sice říkat nedalo, ale účel to plní.
Na svůj velký objev a změnu v životě nebo posun ve vztazích ale stále čekala. A čekala a čekala a jedno milostné dobrodružství se známými průzkumníky se přetavilo v druhé, ale nakonec se nikdy neusadila. A když její tělo začalo selhávat, rozhodla se, že raději zemře na výpravě než v posteli.
Nakonec se ale vše vyvinulo jinak a i v pokročilém věku potkala lásku svého života. Tedy to tak aspoň vypadá a rozhodně se zatím jedná o nejvážnější známost jejího života.
S Wolfgangem spojili svůj život a ona hodlá dokázat jeho rodině i celé říši, že je toho hodna. Do cesty se jí budou plést staří milenci a milenky i dávní nepřátelé a její neumírající tchán jí otevřeně pohrdá.
Cool faktor: dobrodružství, staré známosti, prokletý rod, otázky stáří
Marie Lotte Kuenburg
(* 11. ledna 65) – 30 let
Jako mladá dívka byla Marie svědkem smrti své matky při porodu. Rodový závazek, povinnost na vyžádání dvora donosit plod libovolného Prastarého, ji stál život a Marie viděla, co ji čeká poté, co dosáhne svých 30 let. Patriarcha rodu Maxmilián ji pověřil, aby si co nejrychleji našla vhodného partnera pro rozmnožení skomírajícího rodu. Ale Marie si našla zcela nevhodného milence.
Na umírání se setká s rodinou a čeká ji nesnadné rozhodování mezi tím, zda se podřídí jejich očekáváním a nárokům, nebo si zvolí vlastní cestu s plným vědomím toho, že za překročení pravidel může přijít trest. Rozhodne se i tak požádat svého vyvoleného na Umírání o ruku? Věří Marie své lásce a je ochotná riskovat, že v něm zbývá dost lidskosti?
A co její umělecké ambice? Marie věří, že se může stát velkou a obdivovanou umělkyní a na Umírání bude mít příležitost předvést svůj talent samotnému Protektorovi elegance Mikoláši Alšovi. Snad její dílo ocení, a když ne on, tak třeba někdo jiný?
Cool faktor: Kráska a Zvíře, naděje rodu, rodinné drama, umělecké ambice
Postava je na první polovinu hry.