Rozvoj světa pod spravedlivou vládou Prastarých se jasně odráží v rozvoji průmyslu, umění, vědy a vůbec všech aspektů lidského života. Nese to s sebou i rozvoj tisku. Noviny už dlouhá léta zpravují o zločinech našich prožluklých nepřátel, selháních konkrétních politiků nebo publikují krásné básně i romány.
V posledních letech se ovšem objevují i tiskoviny, které mají ty nejvyšší ambice – ať už odhalovat temná zákoutí světa, popisovat komplexní a nejvýš mířící kauzy, nebo třeba publikovat kulturně a umělecky závažné texty.
Jeho Veličenstvo Drak ve své moudrosti a milosti sice má zřízený cenzorní úřad a všechny články musí být před publikací schváleny, ale vlastně jediné, co je přímo zakázáno, je propagace nepřátel Říše a kritika jeho Veličenstva.
Dračí umírání pak pochopitelně musí být pokryto domácím i zahraničním tiskem. Někteří v tom vidí moudrost Draka, jiní pragmatické rozhodnutí, že raději nechat psát kontrolovatelné a vydíratelné novináře, než nechat informace plout náhodně.
Na hře jsou přítomní pracovníci dvou konkurenčních periodik.
Karl Kraus
(* 22. března 64) – 31 let
Postava může být muž či žena.
Kraus začal psát už při studiu: psal vždycky, psal vytrvale a psal tak, že to všichni rádi četli. Nikdy nebyl tím typem novináře, který odjede na frontu, aby mohl podat svědectví o válce, či projde temné lesy okrajů říše, aby promluvil o zrůdách, které v nich žijí. Krausova síla je jinde – přímo v jeho hlavě. Jeho schopnost sžíravé kritiky, analytické myšlení, trefná přirovnání i nesmírná intelektuální poctivost, s jakou každou věc zvažuje z mnoha úhlů pohledu, si získaly široké slyšení. Je tím autorem, který může napsat jeden den rozbor nové říšské politiky, druhý den odsoudit zvěrstva Albionu v Konkordii na základě přečtení stovek dopisů osadníků a třetí den vydat hluboké poučení o divadelní hře, kterou právě viděl, a jejích možných interpretacích. Není to samozřejmě autor proletariátu a pro konzervativní šlechtu je příliš kritický. Střední třídy a pokrokovější šlechta včetně hybridů (a možná i některých Prastarých) ho ale vnímá jako velmi zajímavého autora: natolik, že mu ohnivý princ Fénix Popel z Lobkovic přispívá na jeho časopis Pochodeň.
Jeho osobní přítomnost na Umírání je ale trochu zvláštní. Možná nechce propásnout všechny ty události, možná se chce obzvláště zavděčit sponzorům… ale zcela určitě je tu i další motivace, velmi osobní. Velkolepou Krausovu mysl totiž smýká stejně tak velkolepý srdcebol.
Cool faktor: informace, investigace, vlastní etika a integrita, nešťastná láska, zájem o tajná uskupení
Joseph Pulitzer
(* 3. ledna 46) – 49 let
Postava může být muž či žena.
Joseph se narodil na východě Uher ve velmi bídných poměrech. Jeho prarodiče byli judaisté, ale před odsuny se ukryli a adaptovali se na novou situaci po Návratu. Díky loajalitě vůči režimu a udání všech známých se jim povedlo zachránit život sobě i svým dětem. K bohatství a prosperitě je to ale nijak neposunulo: právě naopak.
Joseph ale mířil výš. Ve 14 letech utekl z domova a dal se do šíleného gambitu. Protoulal se celou říší až do Brna, kde jako dítě v podstatě analfabetické požádal o vstup do řad Adeptů. Jeho logika byla jednoduchá: jeho život bude utrpení tak jako tak. Tak proč to nezkusit? Uspěl. Prošel prvním zasvěcením a po sedmi letech služby řád čestně opustil, vzdal se magie a přísahal mu sloužit dále v civilní správě jako mnozí před ním i po něm. Ještě před třicátým rokem získal povolení založit noviny Brněnský List a místo poklidného, spolehlivého způsobu informování objevil kouzlo bulváru a schopnosti předat vybranou informaci lidem tak, aby ji chtěli číst a ještě nenápadně přijali žádoucí úhel pohledu.
Noviny se rychle staly obrovsky úspěšným projektem. Joseph na nich a přidružené tiskárně velmi slušně zbohatl a je nedílnou součástí říšské politiky – otiskává výsledky důležitých jednání, pokud je třeba nějak vyřešit přenos informací mezi lidi, a má tak velký podíl na utváření vládcova obrazu v Říši. List navíc často i nevybíravě sekne do řad mocných Říše a říká se, že nejsnadnější cesta jak poznat, že někoho už nebaví jeho práce či život a Drak to brzy vyřeší, je monitorovat List. Drzejší i naznačují, že možná dřív Pullitzer píše.
Cool faktor: informace, intriky, pozice moci, párty, viny minulosti, ničivé sloupky
Egon Erwin Kish
(* 7. února 74) – 21 let
Postava může být muž či žena.
Egon pochází z dobře zajištěné, vážené pražské rodiny, dostalo se mu dokonce i solidní dávky prastaré krve. Na gymnáziu mu studium šlo skvěle – učitelné mu dávali dost prostoru a Kish je výjimečně chytrý. Řádově víc zápasil s kázní. Než se propracoval k maturitě, vystřídal tři pražské ústavy a samotná jeho zkouška způsobila skandál. Pochodeň totiž vydala informace o jeho podplacené maturitě a rozvinula celou věc do skandálu, po kterém musela velká část učitelů rezignovat, Kish starší měl hrozivou ostudu a Kish mladší nakonec opakoval celý maturitní ročník. Univerzitní vzdělání vzal poněkud vážněji a přihlásil se na filosofii, bohemistiku i germanistiku. Nic z toho ale nestíhá pořádně, protože narazil na skutečné vnitřní volání.
Žurnalistiku. Fascinují ho reportáže, fascinují ho příběhy a nejraději pokrývá témata spíše lidových vrstev než nejvyšší šlechty.
Před pár měsíci poslal sérii reportáží z pražské žižkovské galerky do redakce Brněnského Listu. Pullitzera nadchly a brzy poté nadchly i velkou část Říše. Autentické portréty lidí žijících na dně, živících se drobným zločinem a jednoho či dvou teroristů dokonce vedly i k zatýkání a změnám v pražském policejním sboru. Pulitzer poznal talent a bere mladého Kishe s sebou na umírání, kde se takový zuřivý reportér může jen hodit. Nenese s sebou jeho styl práce ale i následky?
Cool faktor: investigace, dobrodružství, dospívání, párty, zuřivý reportér, objekt zájmu
Nellie Bly
(* 21. července 58) – 37 let
I novináři mají své legendy. Nellie je nejslavnější novinářka světa. Narodila se ve Třinácti koloniích v rodině albionského úředníka a soudce, ale když její rodina zjistila, že jí povaha táhne do světa, poslali jí raději do Evropy. Na Oxfordu měla vystudovat práva a následovat otcovu cestu. Samozřejmě to vůbec nevyšlo a ona začala raději cestovat.
Když rodina pochopila, že nestuduje, rozhodli ji odstřihnout od rodinných financí a doufali v rychlý návrat nezdárné dcery. Ona se ale jen zatvrdila a rozhodla se dokázat, že si umí vydělat i sama – zkusila leccos, mezi jiným i psaní. A to nečekaně vyšlo.
Velmi rychle se přestěhovala do Londýna a stala se nejčtenější novinářkou v The Times. Nejslavnější byla její reportáž z blázince, kam se nechala přijmout a pak jejím přátelům a šéfredaktorovi dalo nesmírnou práci dostat ji ven. Silná reportáž odhalující katastrofální poměry v ústavech pro duševně choré vyvolala pobouření veřejnosti a poměry se skutečně začaly měnit. Neblahé dědictví křesťanské klášterní tyranie nebohých pacientů bylo zaměněno za odbornou lékařskou péči nejnovější doby. Podobnu senzaci vyvolaly i články třeba o podmínkách dělníků v Manchesteru. Až na to, že v tom okamžiku narazila na cenzuru. Změnila tedy kurz a začala své články nabízet kontinentálním novinám – nejčastěji vychází právě v Pochodni a Listu, které se předhání, kdo dokáže získat lepší. Fascinující byly její reportáže z Kolonií a barvitý cestopis z Mexika, ve kterém jako jedna z prvních popsala vzestup Opeřeného hada i existenci celých teroristických vesnic a výcvikových táborů.
Sama teď má ale napilno. Jako vrchol svojí kariéry prohlásila cestu kolem světa, disciplínu, ve které soutěží s Jeanem Passepartoutem. A Drakovo umírání je poslední destinace.
Cool faktor: nebezpečná investigace, dobrodružství, celosvětové kontakty, velká dobrodružná láska
Franz K.
(* 3. července 73) – 22 let
Postava může být muž i žena.
Když se v uměleckých kruzích rozneslo, že se na slavnost umírání chystá K., nejednomu umělci se zachvěla ruka se štětcem či perem a pohlédl na své dílo s novými obavami. Jeho ostřížímu zraku neunikne žádný nadbytečný tah a žádná odchylka od literární normy. Ostrý sloupek podepsaný prostou iniciálou K. už ukončil kariéru nejednoho nadějného uměleckého eléva. Neúprosný kritik a vyhlášený arbitr vkusu se chystá vybrané společnosti odhalit své nové dílo a zároveň si prohlédnout jakými výtvory se před Drakem chystají prezentovat ostatní významní umělci. S mnohými literáty i výtvarníky si již vyměnil ostré polemiky v tisku: kritizoval neoriginalitu K. H. Máchy nejm. i jeho zpustlý život. E. A. Poeovi vytkl příliš nudnou temnotu a údajně na jakémsi večírku padla slova o utápění se v detailu a hysterických barvách i na adresu Brutta Grittiho.
Zato se najdou mnozí jiní, kteří se mu budou snažit vlichotit do přízně. Proslýchá se, že Mikoláš Aleš jeho úsudku rád dopřeje sluchu a pozitivní kritika není vždy otázkou výhradně umělecké kvality díla. Zlí jazykové by řekli, že skutečně nemalý podíl na jeho chvále může mít i oblíbenost a společenské konexe daného umělce. Postavení na pomyslném žebříčku, po kterém by se pan K. velmi rád vyšplhal až na samotný vrchol. Příchod nového Draka je nepochybně velmi inspirativní událostí jakou si Franz nemůže nechat ujít.
V duchu se ale obává, že vyvstanou nové umělecké směry se kterými nedokáže držet krok, a vzbudí se do světa, kterému nerozumí. Teď je přijímaným umělcem, mladým géniem, jehož díla mluví ke každému, kdo je čte. Ohromná energie doprovázející odchod tak velké duše a s ní spojené ovzduší změny ale odhalí jiné nepředvídatelné skutečnosti. Například o jeho skutečném původu.
K. bude rozhodovat o osudech umělců, nastavovat budoucnost a sám zvažuje zásadní… proměnu, ve které najde věčnost.
Cool faktor: láska k literatuře, významný kritik, napjaté vztahy, Proměna
Postava je na druhou polovinu hry.